Historie

 

Znak městské části Praha Řepy


Znak Městské části Praha 17


farní kostel sv. Martina

S příchodem faráře p. Jiřího Pecky se začala formovat farnost sv.Martina v Řepích. Pražská diecéze pokrývá zhruba území středních Čech, celá je rozdělena na tzv. vikariáty, což jsou menší území, která zahrnují asi 20 farností. Řepy patří do II. pražského vikariátu, který se rozprostírá asi tak na území západního okraje Prahy. Řepská fara je však velmi zvláštní. Sídlí přímo v bytě pana faráře, tedy v 1. patře jedenáctipatrového paneláku v Galandově ul. 1234. Je to nezvyklé, ale jak sám pan farář poznamenal : "Nikdo z mých kolegů nemá faru o jedenácti patrech." Ale vážně, ani neobvyklé položení fary neubírá nic na vážnosti duchovního místa řepských věřících. Ostatně jsou na tom mnohem lépe než před dvěma léty, kdy bohoslužby musel pan farář P. Jiří Kusý sloužit v sále Kulturního střediska Průhon. V červnu tohoto roku se započalo se sloužením bohoslužeb v zrekonstruovaném kostele Sv. Rodiny v klášterním areálu sv.Karla Boromejského. Ve všední dny se konají bohoslužby pouze zde. V neděli pak ráno také v kostelíčku sv.Martina v Řepích, dopoledne a večer potom také v klášterním kostele Sv. Rodiny. Věřících farnost čítá kolem 250 spoluobčanů, což je podle slov pana faráře zhruba 1% řepské populace a odpovídá to pražskému průměru. V neděli v kostelíku sv.Martina se sejde na bohoslužbu asi tak 35 lidí, v kostele Sv. Rodiny dopoledne kolem 130, protože na bohoslužbu dochází mladí rodiče se svými dětmi a večer pak kolem 50 věřících. Těžiště činnosti pana faráře pak je zaměřeno na aktivity v průběhu týdne, protože na sídlišti se žije zcela obráceným režimem než v menších městech a vesnicích. O sobotách a nedělích lidé vyjíždějí do přírody a za příbuznými a nemohou se tak účastnit aktivit své farnosti. Tento jev se vztahuje na obyvatele řepského sídliště obecně, nikoliv pouze na věřící. Přesto je činnost fary široká a v průběhu letošního roku velmi přispěla ke kulturnímu a duchovnímu životu městské části. Pan farář organizuje pro své svěřence výlety na poutní místa, kulturní akce jako jsou koncerty vážné hudby i populárnější. Na kulturní aktivity jsou vždy zváni všichni obyvatelé městské části bez ohledu na svou víru, formou plakátů na veřejných místech nebo letáků, které bývají distribuovány do schránek. Farnost vydává své interní "Martinoviny" podle své vlastní potřeby. Někdy týdně, jindy měsíčně. Pan farář byl také jedním z hlavních iniciátorů sbírky "S.O.S. POVODEŇ" společně s městskou části Řepy. Přímo v kostele vybrali věřící mezi sebou částku 18.500 Kč na pomoc postiženým spoluobčanům na Moravě. Z aktivit, které jsem obecně zaznamenal uvádím o Velikonocích ještě "na staveništi" kostela svěcení velikonoční svíce, v dubnu Pouť řepských věřících na horu Říp, koncem dubna Pouť řepských věřících za svatými místy v Izraeli, v květnu svěcení nového zvonu pro klášterní kostel sv. Rodiny, v červenci pouť na poutní místo a návštěvu františkánského kláštera Hájek u Prahy mezi Jenčí a Červeným Újezdem, v srpnu koncert vážné hudby skupiny Pro Arte Antiqua Praha na nádvoří kláštera sv. K. Boromejského, další koncert v září skupiny Musica pro Sancta Caecilia, v době vánoční pak adventní koncert skupiny Musica Chiesa, a samozřejmě pro Řepy velkou vánoční událostí byla již podruhé sloužená půlnoční mše 24. prosince a Živý betlém na prostranství před ZŠ J. Wericha. Podrobněji se k jednotlivým akcím pokusím vyjádřit v průběžném přehledu událostí. Krásnou interní záležitostí bylo 9. prosince předání pomyslného "Řádu sv. Martina " (diplom) dvěma starším členkám farnosti jako ocenění za zajištění modlitby za farní společenství a dvěma dívkám za práci s dětmi. Pan farář do kroniky věnoval předlohu k vyhotovení tohoto ocenění. Nejvíce viditelnou aktivitou, kterou jsme všichni zaznamenali byla koncem listopadu zveřejněná výzva pana faráře "Řepy sobě". jednalo se o veřejnou sbírku na varhany do klášterního kostela sv. Rodiny, aby již o vánocích mohly se libé zvuky varhan podílet na duchovním snažení řepského farního společenství. Varhany byly odkoupeny z farnosti v Roudnici n. Labem. Jsou staré přes třicet let a náklady na nákup, instalaci a drobné úpravy, které potřebovaly k uvedení do stavu funkčnosti vycházejí asi na 330.000 Kč. Výzva byla lidem doručována na letáku, který nechal pan farář vytisknout a v lepším případě i se složenkou, přímo do poštovních schránek . Avšak firma, která byla pověřena a zaplacena za distribuci letáků a složenek, hrubě nesplnila svůj úkol a velmi ledabyle dodávala letáky tu do některých schránek a samotné složenky s adresou farnosti a číslem konto bez jakékoliv další informace, což pravděpodobně nepůsobilo na obyvatele dobře. Přesto občané Řep bez ohledu na to, jestli jsou věřící či ne, na složenkách zaslali farnosti asi 70.000 Kč. Ke konci prosince bylo nakonec v kostele, obyvateli a sponzory vybráno dohromady 170.000 Kč. Zbývá tedy vybrat "v druhém kole" ještě jednou tolik (přesně 180.000 Kč), což bude jistě úkol velmi obtížný v následujícím roce, kdy se počítá s dalšími deregulacemi cen pro obyvatele našeho státu. Výzva byla uveřejněna v prosincovém čísle řepského měsíčníku. Farnost má také svůj smíšený pěvecký sbor dospělých, který zkouší každé pondělí. Pan farář se také věnuje dětem, učí náboženství na řepských sídlištních školách. Pan farář pečlivě archivuje letáky, fotografie a všechny možné materiály o aktivitách církevního společenství. V příštím roce by rád pověřil někoho z farnosti vedením kroniky. Je velmi přívětivý a nakloněný "kronikářskému" počínání a dohodli jsme se, že se budeme pravidelně informovat o akcích a bude předávat materiál k dokumentaci do obecní kroniky. Do Řep zasahuje na Bílé Hoře farnost sv.Markéty z Břevnova. V kostele p.Marie Vítězné byl v létě vystřídán rektor kostela P.Augustin Gazda převorem P.Prokopem Siostrzonským. Mše se konají v kostele ve čtrtek odpoledne a v neděli dopoledne. domov sv. Karla Boromejského

 

O domově pro staré, nemocné a opuštěné lidi, který provozuje Kongregace Milosrdných sester sv.Karla Boromejského od září roku 1996, jsou občané Řep pravidelně informováni v řepském informačním zpravodaji. V letošním roce byla dokončena rekonstrukce celého domu, dvora a kostela sv. Rodiny, kde bohužel, byla garáž pro traktory a zemědělskou techniku ještě v nedávné době, kdy v objektu sídli Výzkumný ústav zemědělské techniky. U příležitosti dokončení tak náročné rekonstrukce, kdy byla budova navrácena řádu i s dřevomorkou v nosných trámech, a špatnou izolací zdiva, kdy docházelo k zaplavování sklepů, a mnohými dalšími neduhy starého špatně udržovaného objektu, byl klášter ve dnech 27. a 28. června otevřen k prohlédnutí veřejnosti. Návštěvníci mohli navštívit přijímací místnost pacientů, klub Domova, včetně lůžkové části v 1., 2. a 3. patře, kde se nacházejí dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Také byly k prohlédnutí krásně zrekonstruované sklepní prostory, kde dříve bývaly temnice pro vězeňkyně. Dnes opět trestané ženy s lehčími tresty pracují pro blaho pacientů a pomáhají zajišťovat chod Domova. Některé z nich si mohou v průběhu trestu rozšířit své vzdělání v ošetřovatelských kurzech a po ukončení věznění tak mohou nastoupit jako ošetřovatelky do sociálních ústavů, domovů důchodců apod. Trestankyně s lehkými tresty jsou odesílány z Pardubic a zde si jich svůj trest odpykává kolem 30. Správou spadají pod Vězeňskou službu ČR v Ruzyni. O duchovní rozvoj vězeňkyň pečuje, mimo jiné, i pan profesor Václav Žilka, který pro ně pořádá pravidelné hodiny hraní na flétnu. Vězeňkyně se mohou po určité době pohybovat volně po domě, za vzorné chování mohou jít i na vycházku. V případě, že některá z nich něco provede, jsou potrestány nějakým zákazem všechny. Přes pevný režim, který zde mají, svůj trest si odpykávají v příjemném a lidsky krásném prostředí, což má velký význam pro jejich duševní a morální nápravu. Některé z nich se s takovým prostředím setkávají poprvé v životě. Domov, jako církevní zařízení, by se měl v budoucnosti stát centrem pomoci občanům, kterým jejich zdravotní stav omezuje nebo úplně zamezuje možnost sebeobsluhy. Pro nevyléčitelné nemocné pak bude vytvářet prostředí, aby závěr svého života prožili důstojně. Domov se věnuje i poradenské činnosti pro rodinné příslušníky a snaží se o propojení zdravotní, rehabilitační, ošetřovatelské, duchovní a sociální péče. Domov má po rekonstrukci k dispozici 87 lůžek. Domov sv.Karla Boromejského se už postupně stal v průběhu rekonstrukce duchovním centrem řepské městské části. Kromě svého prvořadého poslání plní funkci nezanedbatelného kulturního stánku Řep, což vyplývá z přehledu konaných akcí v tomto roce. Svému umu dají v prostorách bývalého kláštera vyznít všechny školní soubory, které v Řepích máme a občané si uvykají docházet do tohoto místa nejen za duchovní očistou, pro dobré slovo a pohlazení na duši, ale také za světskou kulturou. Bílé věže kostela sv. Rodiny a kláštera tvoří na okraji Řep společně se stoletou školou a sokolovnou klidnou oázu jako stvořenou k nedělním vycházkám, což umocňuje i okolní zeleň, která je na sídlišti zatím stále nedostatečná. 28. září 1998 uplynulo 160 let, kdy na území Čech vstoupily první tři řádové sestry, ještě dívky. Řepy se brzy staly jednou z prvních bašt řádu, a to už v 60. letech minulého století. Kroniku si vedou samy, shromažďováním bohaté dokumentace a psaním kroniky je pověřena M.S. Joanes Sedláčková.